Používáme soubory cookies, abychom vám mohli zajistit ty nejlepší zkušenosti s našimi webovými stránkami. Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s jejich použitím. Pro bližší informace o našich cookies klikněte  sem

Jízdy s Margusem začínají a končí většinou v podobném duchu. Nicméně vše ostatní mezitím je vždycky loterie.

Pokaždé přijde nejdřív nadšený telefonní hovor nebo textovka, někdy jen den, jindy pár dní předem. Plán bývá jen velmi přibližný, pokud je cílem jízdy největší zábava, nebo velmi přesný, pokud se týká fotonápadu v jeho hlavě.

Naložíme se do mého pick-upu - výška podvozku jeho městského Volva jistě nestačí na objem terénních kilometrů. Skončíme na začátku trailu, s minimální výbavou, ale většinou s sebou má minimálně dva objektivy a Nikon v pohotovostní poloze. Piva necháme chladit v potoce nebo chladničce.

Já se vrátím domů později, než jsem předpokládal.  Moje věci jsou mokré, hlavně boty, kolo špinavé - a jídlo dávno snědené. Jeté oblečení se kupí hned vedle kola. Nejdřív podstoupím sprchu, potom spánek. 



Dobrodružné jízdy, ať velké či malé, vždycky končí takhle. A o tom to je. 

Pro ty, kteří teprve začínají, znamená pojem „dobrodružná jízda“ jet kamkoli, kde ztratí kontrolu nad větším množstvím proměnných než obvykle.  Čím méně se snažíte ovlivnit skutečnosti, tím větší šance na dobrodružství. Na dobrodružné jízdě se můžete ocitnout zcela náhodou, nebo ji můžete naplánovat od prvního šlápnutí do pedálů. Tím, že dáte věcem volný průběh a nenecháte se zviklat proměnlivým počasím, nejistým přenocováním, divokými zvířaty ani ničím jiným, zvýšíte dobrodružný faktor.  Pro všechny nenadálé svízele a hlavně jejich překonání stojí taková „dobrodrůža“ za to.


Dobrodružná jízda se vám buď bude líbit nebo ne. Po zvládnutí technických cyklistických dovedností, se touha po ještě náročnější celkové zkušenosti zdá být přirozeným krokem.

Margus Riga této získané zálibě přišel na chuť a jeho práce jí přímo odpovídá. Zdá se, že je každá Margusova jízda těžší než ta před ní - chystá větší stoupání, těžší batohy, víc fotografií a pokaždé se vydává dál.

Řekl bych, že stačí jen jedna parádní jízda a už jste lapeni. Pak začnete plánovat cesty s přespáním. Zápolíte s podivným vybavením, na batoh si připínáte nafukovací karimatku, ta se vám propíchne, zalepíte ji lepidlem a začnete ji ukládat dovnitř batohu. Po několika návštěvách obchodu s kempingovým vybavením, se vám propriety smrsknou na minimum, přespání na jednu noc se protáhne na 3-denní přejezdy podle vývoje překvapivě blízkého vztahu s předpřipraveným jídlem v pytlíku. Diskuze o chuti expediční stravy se stává běžnou konverzací v době večeře.

Začínáte se cítit pohodlněji v nepohodlí… Margus se tím baví už přes 20 let.


Přístup Marguse Rigy k fotografování je dost přímočarý. Foťte vážně dobře a jezděte rychleji než vaši přátelé profesionální jezdci. Narozen v Estonsku, vychován v Torontu, utvářen pobřežní Britskou Kolumbií (kam se přesunul v 18 letech). Jeho fotografie jsou četné, s nezaměnitelným stylem. Fotku od Rigy poznáte už z dálky. Jako kdybyste na jeho záběrech téměř slyšeli zvuk pneumatik na hadovitých kořenech.

Běžně nazýván jako „dravec Riga“ předjede v kopci kohokoli, v získaném časovém náskoku pak najde dokonalé světlo a zachytí jezdce, kteří stále ještě stoupají. Abyste mu stačili ve sjezdu, musíte mít dost štěstí a někdy se může zdát, že se dolů řítí jako se zařazenou pětkou.



Rigovy vícedenní výjezdy jsou věda. Jeho systém je vyladěn, vytvořen z nešťastných náhod a studených nocí strávených vysoko v horách. S 20 kg batohem se potýká s lehkostí. Možná s ním jede ven na 1 noc, možná na 10, v obou případech je velikost zavazadla velmi podobná. Je poháněn jídlem na cesty, které sám stvořil, jednoduchým receptem, který se v našich kruzích rychle ujal. Do bagety solené maso, sýr dle chuti, olivový olej a máslo, hodně másla. Je to vynikající a vydrží několik dní. 


“Dravec Riga je jednoduše ten nejlepší parťák, jakého byste si mohli přát na dobrodružství v naprosté divočině— zejména pokud jsou ve hře i horská kola. Kromě toho, že je jedním z nejinspirovanějších fotografů horské cyklistiky na světě, je zároveň stejně houževnatý jako bikeři, a to jak fyzicky, tak duševně. Je jen několik, pokud vůbec nějaký, takových fotografů, kteří v extrémním terénu jezdí tak drsně jako Margus a když jde do tuha (a to jde vždycky!), má pravidelně ve tváří šílený úsměv. A jako každý dobrodruh-čtyřicátník si umí Riga dělat posměšky z našich vlastních bolestí a trápení, když se je při všem nepohodlí snažíme ignorovat!”

- Brice Minnigh


Margusovy jízdní schopnosti mohou překonat jedině jeho obrázky. Nicméně ty potřebují správný kontext. Možná, že tu dvoustranu vyfotil daleko od civilizace, 2. den, po 10 hodinách jízdy. Když všichni ostatní jsou už vyřízení, on je stále v kalupu.

Ty nejlepší dobrodružné historky, jaké jsem kdy slyšel, jsou od Marguse a spol., kteří se v Chilcotins pohybují už víc než 20 let. Zažili sníh až ke kolenům, neplánovaně nocovali venku, narazili na medvěda, uspěli i propadli s navigací, nevšedním způsobem opravovali kola a prošli všemi druhy počasí – lijáky, deštěm, blesky, krupobitím. 



Příběhy doprovázejí mé vlastní zkušenosti, a zatím na všech jeho výpravách s přespáním, kterých jsem se zúčastnil, se stalo něco nepředvídaného a neplánovaného. Defekty na pick-upu, bouřky s blesky na vrcholcích, co vypadaly jako světlomet jen 600 m nad jezerem Lorna, medvědi grizzly, přívalové deště, sníh, divocí koně, ztracené cesty, zásadní mechanické závady a jejich vtipné řešení. Takové jízdy si v každém případě zapamatujete.

Tím, že se živlům vydáte napospas se výpravy mění v dobrodružství. Jakmile se nakazíte dobrodružným bacilem, přiblížíte se výstraze a ustojíte ji, stanou se tyto zážitky těmi, po nichž prahnete. Riga si ještě nestihl postavit svůj nový Genius a už vymýšlel, kam vyrazit. Rychlá zkouška u mě před domem, pár minut ladil tlumení a kola už byla naložená a my na cestě na sever, kde nás zcela jistě dobrodružství očekávalo. 


  • Foto: Margus Riga
  • Video: Max Berkowitz
  • Text: Kevin Landry