Spurt v poušti - Badlands 2023 podle Robina

Robin Gemperle předvedl další neuvěřitelný výkon v závodu Badlands, ze kterého se nakonec vyklubal nejrychlejší ročník. Poušť letos vytáhla všechny trumfy a nachystala ostrý závod a úžasné zážitky.

Ale neberte nás za slovo, přečtěte si níže, jak to viděl Robin. 

“Přijel jsem do Granady a neměl jasný cíl. Badlands se jevil jako nová výzva, kratší, než jsem si myslel, že bude moje premiérová vzdálenost, a proto nabitá profesionály z tradičnějších cyklistických disciplín. Samozřejmě jsem chtěl zkusil závodit o první místo, ale nebyl jsem si jistý, jestli to mám říkat nahlas. 

Vzhledem k tomu, že závod odstartoval v neděli v 8 hodin ráno, počítal jsem, že budu schopen zvládnout 750 km a 15500 výškových metrů ve španělském vyprahlém prachu v čase kolem 40 hodin. Ostatní zřejmě plánovali být rychlejší, soudě podle vývoje v prvních hodinách - což mi připomnělo mou XCO minulost. Potřeboval jsem veškerou sebedůvěru, kterou jsem získával po celý rok, abych nakonec zastavil, začal v pomalejším plánovaném tempu a počkal, až ti přemotivovaní odpadnou. 

Díky své strategii bez spaní jsem si s sebou mohl sbalit jen nejnutnější minimum. Trochu jídla - hlavně gely, nějaké nářadí a malou větrovku, protože silné srážky by způsobily velký pokles teploty. No a protože malá bagáž znamená vysokou efektivitu, ocitl jsme se zpátky na čtvrté pozici už uprostřed první noci. 

Závodit kolem 40 hodin je úplně jiný příběh než závodit několik dní. Za poslední roky to byla moje nejrychlejší snaha a už jsem úplně zapomněl, jak moc taková ostrá jízda bolí. Vzhledem k tomu, že veškerý můj trénink je zaměřen na delší aktivitu s nízkou intenzitou a že jsem absolvoval jen několik týdnů specifické přípravy, dost neradostně jsem trpěl. A k tomu připočítám psychickou náročnost závodu. Místo toho, abych se jako při delších soutěžích vyrovnával s neznámým v průběhu několika dní, stal se tento závod dvoudenní bitvou se sebou samým, abych vůbec v jízdě pokračoval.

Když do cíle zbývalo zhruba 220 km, byl jsem pořád druhý, pořád jsem trpěl, ale byl jsem si jistý, že jsem schopný dohnat lídra. Začal mírně zpomalovat, ale pro mě se zároveň začal tvořit určitý tlak zezadu, protože ostatní se drželi v tempu stejně dobře. No a pak už to byl jen jeden dlouhý spurt k cílové čáře, kdy se k sobě začali všichni znovu přibližovat, ale už bez větších změn. Dojel jsem s úsměvem jako jediný závodník ultra mezi gravel závodníky na krátké tratě a všiml jsem si, jak dobře je závod Badlands rozplánován: být o 100 km delší, byla by to pro mě jasná věc, o 100 km kratší a neměl bych šanci.”

Robin skončil na druhém místě za Robem Brittonem, v čase 39 hodina a 27 minut a uzavřel tak hvězdnou sezónu.

Nastal čas na dobře zasloužený odpočinek.

Níže si prohlédněte Robinovu výbavu: