#NoShortcuts a Mike Horn

Mike Horn proslul jako světově uznávaný novodobý cestovatel. Splavil sám bez doprovodu Amazonku, zcela nemotorizovaný vykonal cestu kolem světa po rovníku. Výčet Mikových sólových výprav nemá obdoby.

Kdysi řekl : „Nemožné existuje jen do té doby, než najdeme způsob, jak to uskutečnit.“ Kdo jiný by měl smysl této věty chápat lépe než on.

Během dvou desítek let pravděpodobně viděl větší kus Země než kdokoli z nás. Došel na Severní pól během období polární noci a vystoupal na 8tisícové vrcholy světa.

Předvedl, co je možné dokázat lidským potenciálem a také s pomocí mnoha produktů SCOTT, které na svých cestách použil.

Mike se zastavil u nás na vedení v Givisiez, aby nám předal své připomínky k našim produktům, vyzvedl si nové na plánovanou expedici na K2 a probral své zkušenosti a další plánované projekty.

Pojďme zjistit něco bližšího o muži, který v duchu našeho hesla #NoShortcuts skutečně prožívá každý den.

Mike Horn plavící se po Amazonce v roce 1999.

Procestoval jste svět, prožil extrémní dobrodružství a zdolal jedny z nejvyšších vrcholů planety. Co vás motivuje k tomu, abyste neustále posouval své hranice možností a bez přestání se pouštěl do nových projektů?

Víte, když děláte to, co máte opravdu rádi, motivaci nepotřebuje. Ono to v určitých velmi komplikovaných okamžicích ani nejde být motivovaný. Když máte například vyjít před stan, kde je -45°C a zrovna jste dokončili 2letou cestu napříč Grónskem, Kanadou, Aljaškou a Sibiří. Nebo když jste někam lezli 58 hodin nonstop. V takových situacích to není o motivaci, spíš o disciplíně,  a mě se disciplína v mé práci líbí. Když totiž disciplínu na výpravě nebo při horských sportech nemáte, tak si zřejmě nikdy opravdu neoblíbíte to, co děláte.  

Mike Horn na Severním Pólu

Když vidím, jakou jste inspirací pro spoustu lidí, kdo vlastně inspiroval vás?

Pokaždé říkám, že nikdy nevíte, kdo si z vás vezme příklad, a tak se musíte vždy snažit udělat vše, co je ve vašich silách. Vždycky někoho inspirujeme, přímo nebo nepřímo, a toho mohou následovat další.

Skutečnou inspirací byl pro mě můj otec, který hrál profesionálně rugby za Jihoafrickou Republiku. Když jsem s ním šel po ulici a slyšel jsem, jak mu lidé říkají „pěkná hra“ nebo podobné věty, dělalo mi dobře, že si uvědomovali, čeho dosáhl ve své rugbyové kariéře.

Potom to byla moje žena, která mě inspirovala, protože mi dala volnost a já smím dělat, co dělám rád. To, že můžete mít takovou inspiraci a podporou z domova způsobuje, že se chcete vracet domů po dlouhé expedici. To vědomí je velice důležité, protože jinak, když se ocitnete v mimořádných situacích, jako třeba v polární oblasti, by bylo někdy prostě jednodušší si jen sednout, zavřít oči a už se nikdy nevzbudit. Ale když máte inspiraci z domova, víte, že se domů musíte vrátit živí.

Mikův návrat z  první sólové cesty kolem světa po rovníku (40 000 km)

Během vašeho života dobrodruha a cestovatele jdete za hranice a už jste také mnohokrát riskoval. Co pro vás znamená heslo #NoShortcuts?

No, ono to není nebezpečí, co se mi na tom líbí. Nebezpečí je tak nějak všudypřítomné v životě cestovatele. To, co mám rád, je výzva k překonání nebezpečí. A  #NoShortcuts  jednoduše znamená, že nemůže brát nic jako samozřejmost, pokud chcete něčeho dosáhnout. Pro mě je "NoShortcuts“ velmi silný a obsahově významný slogan. Znamená to, že musíte udělat víc než maximum, nikdy nevynechat trénink a vždy čelit nenadálým výzvám.

„To, co mám rád, je výzva k překonání nebezpečí.“

Jak se připravujete fyzicky na další výzvu? Máte nějaký specifický tréninkový plán? Jakým aktivitám dáváte přednost?

Když se chystám na expedici do hor, trávím hodně času doma. Používám batoh naplněný vodou a s ním šplhám nahoru a dolů po skalách. Běhám se zátěží. To mi pomáhá posílit stehenní svaly. Totiž když začínáte lézt, může se vám zdát, že jste fyzicky v pořádku, protože běháte dlouhé tratě, ale je to svalová únava, která je důležitější, a tu musíte zvládnout.

Jako trénink využívám zčásti i samotnou expedici, hlavně při zdolávání mnohatisícových hor. Hodně času trávíte v základním táboře aklimatizací na výstup. Znamená to, že si tělo musí vytvořit dostatek červených krvinek pro přenos kyslíku do mozku a zbývajících částí, aby fungovaly i při přísunu pouhých 7% kyslíku. Lezeme bez kyslíku a bez šerpů, takže musíme být na výpravu opravdu dobře fyzicky připraveni.

Trénink není jen o fyzičce, jde také o to zajistit si správné bezpečnostní a izolační vybavení.  To mi pak usnadní zvládnout situaci, ve které se obyčejně nedaří zůstat naživu.

Mike Horn při výstupu na další osmitisícovku

Fyzickou sílu můžete trénovat, ale co uděláte s tou duševní? Jak jste se stal psychicky tak silným?

Víte, myslím si, že nemusím trénovat svou mentální sílu, protože mám někdy pocit, že jsem už skoro přemotivovaný. Někdy se mi zdá, že jsem psychicky až příliš silný. Někdy tělo jednoduše odmítá následovat mozek, když mu říkám, že ať už je přede mnou cokoli, zvládnu to. V takových chvílích můžete spojení mezi myslí a tělem ztratit.

Jsem si vědom, že 80% toho, co dělám, je způsobeno mým duševním přístupem. Tělo by ale mělo být schopné tento přístup také následovat. Ty dvě oblasti by měly fungovat společně. Být duševně silný je jedna věc, ale být duševně příliš silný vás v konečném důsledku už může lehko zabít. Pro mě znamená kombinace toho, co znám a toho, co neznám, dva póly mého života. Tohle znám a tohle ne, ale chci to zjistit. Čím blíže se vám podaří oba póly k sobě přiblížit, známé a neznáme, tím duševně silnějším se stanete a tím snazší je určit rizika a možné následky vašeho jednání.

Mike na vrcholu Makalu (8 481m)

Prozradíte nám něco víc o vaší příští cestě na K2 ? Kdy odjíždíte ? Jak se tam chcete dopravit ? Jaký máte časový plán ?

Odjíždět budeme v půlce květa. Zabere to zhruba 20 dní než se tam dostaneme. Ke K2 chceme řídit, je tam totiž oblast, které se chci vyhnout. Jet tam autem je něco, co jsem v minulosti ještě nedělal. Moje práce je zlézat hory, takže cesta tam bude vlastně něco jako dojíždět za prací. Podobně se asi dostáváte do zaměstnání vy, já jen pojedu 9000 km, abych se tam dostal. A moje práce bude samozřejmě na tu horu vylézt. V základním táboře zůstaneme měsíc, abychom se aklimatizovali co nejlépe a na vrchol se vydáme v nejbližším možném rozumném počasí. Vhodné povětrnostní podmínky v této oblasti trvají pouze velmi krátce a my potřebujeme vyrazit do poloviny června. Doufáme, že na vrchol vystoupáme do konce července, v srpnu se do tohoto regionu totiž znovu vrací špatné počasí a do té doby bychom už měli být odtud pryč.

 Mike a jeho tým na cestě na K2

Je důvodem cesty autem snadnější přeprava materiálu?

Ano, to také, ale pro mě je hlavním důvodem to, že mám pod kontrolou všechno, co vezu. Když pošlete své věci cargem, obyčejně se neshledáte se vším, co jste poslali a někdy teprve až když v základní táboře otevřete zavazadla, zjistíte, že polovina věcí chybí. Pak si musíte věci sehnat od někoho jiného, a to není nejlepší. Při minulých expedicích věci vždy záhadně mizely. Když si je povezu s sebou, dohlédnu na ně, což je pro mě opravdu důležité, protože moje vybavení je pro mě zásadní.

Účastníte se testování a vylepšování našich produktů. Co se vám líbí na tom, že budete pokračovat i do budoucna?

Vnímám oblečení jako prodloužené části svého těla, a ta prodloužení se musejí postarat o mé každodenní potřeby. 

„Čím víc se produkty stávají mou součástí, tím pohodlněji a bezpečněji se venku cítím“

Tím, že máme ke svému oblečení a produktům kladný vztah a dotýkáme se jich téměř denně, dobře víme, co funguje a co ne.  Je dobré, že vám můžeme dát zpětnou vazbu, protože se tím vždy zlepšujete vy i vaše produkty. Ve finále jsou to přesně ty produkty, které mi pomáhají k lepším výkonům.

Je to také o zosobnění produktu mým podpisem nebo označením. Pokud tedy mohu přispět k vývoji produktu, který vám den co den bude pomáhat k lepšímu výkonu a vy se tak stanete ještě lepšími sportovci, mám z toho skutečnou radost-  i když to bude znamenat jen sjet svah na lyžích nebo si jít zaběhat. Nakonec to přiměje víc lidí jít ven a mě se vážně tahle myšlenka líbí.

„Vážně se mi líbí myšlenka, že přispívám k tomu, aby víc lidí vyrazilo za poznáním do přírody“

Mike Horn o své účasti na vývoji produktů SCOTT

Co oceňujete na našich produktech?

Myslím, že SCOTT reprezentuje moje povolání. Jsem aktivní člověk, rád běhám, lyžuji, jezdím na kole, jsem rád venku a rád podnikám outdoorové aktivity. Jako cestovatel provozuji tedy spoustu činností. SCOTT je přesně ten obchod, ve kterém pořídím najednou všechny skvělé produkty, a ty mi umožní dělat to, co dělám a s jejich pomocí dosáhnu cílů, které jsem si vytyčil.

Také si myslím, že je to mladá značka a protože stárnu, chci zůstat také mladý. Spolupráce s mladými dynamickými týmy mi to umožní.

Nosíte značku, která odpovídá vašemu tělu, velikosti, konstituci a ještě ke všemu je pohodlná. Když máte něco, co je pohodlné a určitým způsobem napomáhá tomu, abyste byli mladí v horách, nebo alespoň ve vaší mysli, zvyšuje to šanci, že se dostanete na vrchol. Pokud něco takového produkt dokáže, potom je to produkt dokonalý. Tak nějak bych popsal svůj vztah ke SCOTTu a proč si myslím, že je to úžasná značka. 

Mikova speciální lyžařská obuv vyrobená na expedici K2.

Díky za to. Dodal byste ještě něco? Podělíte se o něco?

No, s přihlédnutím k dnešním médiím máme lepší příležitost sdílet to, co děláme a máme rádi. Máme i větší šanci dát ostatním příklad, aby cestovali na místa, o kterých ani nevěděli, nebo o jejich existenci měli pochyby. Když mě napadne něco nového, s radostí to sdílím s lidmi, kterým se líbí to, co dělám. Cestování není jen o výstupech na vrcholy nebo průzkum, cestování je o sdílení.

„Cestovat znamená SDÍLET“

Mike s rodinou v roce 1999 v Macapě