Text: Brendan Fairclough

Koncept „klopenka ke klopence“ je mým snem už od doby, kdy jsme si poprvé začali plánovat různé filmové lokace na seriál “Deathgrip” v roce 2015. Původní myšlenka byla nechat si postavit trek na zelené louce, kde byste museli z překážky na překážku, nebo z klopenky do klopenky přeskakovat a přitom se nedotknout trávy. Inspirace přišla z dětství, kdy jsme přecházeli ulici a nesměli šlápnout jakože do lávy.”

Ačkoliv se zdá dost jednoduché postavit takovou trať, skutečnost je tomuto tvrzení na míle vzdálená. Když jsme našli ideální místo, nastala výzva číslo 1 - navézt hlínu a při tom se pokusit udržet trávu hezkou.” Ale při práci s 16t stroji a sklápěčem dost dobře nejde zachovat louku v bezvadném stavu. A pokud ke stavbě připočítáte ještě typicky anglické počasí, natáčení ponechme stranou, tak byl tento projekt nejnáročnější ze všech, co pamatuju.

Ježdění pro mě představuje exteriéry stejně jako štáb a lidi, kterými se obklopuju.

Rozhodl jsem se natočit tuhle část s mým dobrým kamarádem Ollym Wilkinsem a Samem Pilgrimem, dlouholetým jezdcem týmu Monster Energy. Že do toho půjdu s Ollym, bylo jasné. Nejen, že si myslím, že má v téhle hře jeden z nejlepších stylů, ale taky tu byl od začátku, s lopatou v ruce, připraven pomáhat se stavbou. Účastnil se i prvního „selhání“ tohoto konceptu v DEATHGRIPu, takže jsme to oba potřebovali nějak napravit.

Teď k Samovi, s ním jsem ještě netočil nic na takové úrovni. Sice jsme toho spolu za ty roky najezdili spoustu, teď to bude ale poprvé ve větší produkci. Nezklamal. Jezdí úplně jinak než já nebo Olly! Přivezl na trať hromadu triků a nakopnul atmosféru, ještě že jsme ho tam měli! Předváděl prvky, o kterých jsem si myslel, že nejsou možné – úplně to zabil.

Skutečně musím těm dvěma poděkovat za jejich trpělivost a všechno, co do natáčení dali. Strávili jsme spoustu dnů postáváním kolem a čekáním, až přestane pršet a foukat, abychom jen po půldenním filmování skončili – jsou to opravdoví přátelé

Zemina, se kterou jsme pracovali, nebyla na stavění moc dobrá. Nešla zvládnout ručně, na všechno jsme museli používat techniku. Už od začátku byly s projektem starosti, a to nemám rád. Nicméně jsme zůstali a museli z toho vytěžit to nejlepší. Naštěstí jsme měli prvotřídní štáb kameramanů, stavitelů a jezdců, takže něco určitě natočíme.

Za ty roky už vím, že se mnoho věcí může změnit během okamžiku. Jakmile byla trať postavená, museli jsme čekat na to správné filmovací počasí. No a s přihlédnutím ke zpožděním způsobeným covidem-19 se nám to celé komplikovalo stále víc.

Není to vždy jednoduché. Ani by to nemělo být. Koneckonců moje profese je na težké práci založená a když se dostaví úspěch, nekončí.

U tohoto projektu, prvního za 10 let kariéry, jsem to musel vzdát. Po měsících přípravy, stavění, zkoušení a organizace nám na natáčení vyšlo jedno dobré odpoledne, než nadešla anglická zima a jízdu na takovém typu treku úplně znemožnila.

Ale jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Postavili jsme trek, který bude upraven, aby ho mohli používat všichni - děti a jezdci všech úrovní. Přestože jsme ho nemohli využít tak, jak by se nám líbilo, je skvělé vědět, že v budoucnu zřejmě poslouží ostatním ke zlepšování jejich dovedností. Během práce v parku Redhill Extreme jsme si našli pár dobrých přátel. Rád bych vyjádřil velké díky Mattu Pughovi za veškerou jeho pomoc. Bez něj by byla tahle epizoda ztracená.

Jak už jsem řekl, nejde to vždy podle plánu. Možná že náš projekt klapne do třetice.

Související produkty