Horská cyklistika bývá většinou nejlepší v horských městech s dostatečně velkým (nebo zaníceným) počtem obyvatel, kteří by stavěli a udržovali síť trailů. Za takových podmínek vznikly mekky mountain bikingu - Whistler, Sun Valley, Kingdom Trails, Surry Hills aj. 

Bralorne, s pouhými 70 trvalými bydlícími, do tohoto konceptu nezapadá ani náhodou. Nachází se severně od Whistleru, zdánlivě uprostřed ničeho, přesto obklopeno prvotřídním horským ježděním.

První kutiště vznikala již od roku 1890, tři největší se sloučila v roce 1897 a vytvořila tak Důl Bralorne, podle něhož dostalo své jméno i zdejší město. V úzkém údolí, podél strmých břehů Caldwalder creek, na úpatí horského hřebenu Bendor leží téměř 65 km tunelů. Od roku 1914 zde fungoval důl Pioneer. Ale teprve zhroucení kapitálových trhů v roce 1929 a následná cena zlata v průběhu hospodářské krize způsobila až pětinásobné zvýšení těžby. Od roku 1932 - 1971 byl důl plně v provozu a vytěžilo se v něm více než 3 miliony uncí rafinovaného zlata. Během hospodářské krize byla tato oblast pro Britskou Kolumbii záchranou. Zaměstnala stovky mužů a vygenerovala přes 370,000,000 dolarů, které v letech 1931-1937 měly opravdu cenu zlata. Ačkoliv v současné době zájem o Bralonské zlaté doly vzrůstá, doly i jejich přístavby jsou už roky prázdné, ponechané na pospas přírodním živlům a drancování.

“Po pravdě jsem od této akce moc neočekával. Ale i kdyby ano, skutečnost by se od mých představ příliš lišila.  Byl to opravdový výlet do “zapadákova”, ale až teprve tam jsem pochopil význam toho slova.  Řekli nám, že je to staré hornické město uprostřed ničeho, ale že tu budou tak úžasné traily, to pro mě bylo přímo ohromující.  Neustále mi běželo hlavou, kdo je postavil a proč.”

- Andrew Neethling

Vzájemně se srovnávat nás vždycky bavilo. Takže jsme pozvali pár bikerů do starého důlního města, co ustrnulo v čase, přestože je od Whistleru vzdálené jen 3 hodiny cesty. Vůbec nám nevadí, že Brendan Fairclough, Kyle Jameson a Andrew Neethling jsou jedni z nejstylovějších jezdců vůbec.

Andrew letěl z jihoafrického Kapského Města, Fairclough se právě vracel ze Světového poháru v Mt. Saint Anne a Kyle byl na cestě z Oregonu. Naše pouť na sever do Bralorne začala. 

Se zastávkou ve Whistleru v restauraci Hunter Gather jsme pokračovali dál do Pembertonu za fotografem Blakem Jorgensonsem. Zkoumá Bralorne už 20 let a ještě nám udělal dvojí službu jako náš průvodce a fotograf výletu. Pokud se honíte v Britské Kolumbii za světlem, pak nemůžete zvolit nikoho lepšího než Jorgensona. Stejně tak by mohl být Blake starostou Bralorne, protože se do něj zamiloval hned, co se poprvé projel v horách Chilcotins a koupil si tam před 20 lety svůj první dům. Společně s freeridérem Darrenem Berreclothem a šílencem na sněžném skútru Chrisem Brownem vloni pořídili a otevřeli ubytovací zařízení Bralorne Adventure Lodge - krásnou chatu, v níž může přespat 12 lidí a k dispozici mají 3 lednice s různými pivy. Když se v ten večer naše parta dostala do chaty, vůbec netušila, co bude následovat.

Hektický rozvrh dospěl k našemu prvnímu dni v Bralorne. Začal běžným ránem, snídaní v chatě plynoucí v pomalém tempu a přešel do výživného průzkumu v pedálech po několika místních bralornských trailech. Nejprve byl na seznamu Michelin Man, zábavná stezka nad městem, která odbočkou vedla pohodlně až k Blakovu domu. Žádný výlet tady by nebyl úplný, kdyby se trochu nebloudilo. To se nám naštěstí přihodilo hned na první dobrou. Nechali jsme se zlákat několika lokalitami, které jsme točili později toho odpoledne, abychom s úžasem zjistili, jak jsou místní traily dobré. Po lesních požárech, které plení Britskou Kolumbii celou sezónu, zůstal jen hustý dým. Kouřový opar v kombinaci se slunečními paprsky vytvářel příjemný oranžový odstín. Abychom ušetřili čas, do Alphagetti a Carl Creek, dvou skvostů skrytých v kopcích kolem Bralorne, jsme se nechali odvézt. Znovu nás udivila úroveň tratí a očekávání při skládání seznamu záběrů odpoledne stoupalo. Lednice naditá pivem Coor Banquet.

“Mám za sebou závodní minulost, takže podobné výpravy jsem podnikat nemohl. Páni, já o tolik přišel! Průzkumy terénu jen s koly a kamarády! A tady místo, o němž jsem ani netušil, že existuje, obklopené neuvěřitelnou sítí trailů, takový POKLAD. “

- Andrew Neethling o Bralorne v Britské Kolumbii

Přesvědčit sjezdaře světového poháru, bývalého sjezdaře světového poháru a freeridéra, že 8-hodinová horská výprava je skvělý nápad, bylo snazší, než byste si pomysleli. Stačilo slíbit zvěřinové hamburgery na chatě Tyax! Doslova s mrkvičkou před nosem jsme se vydali na klasickou vyjížďku do Chilcotins, od Taylorovy chaty do Lick Creek. Lick je považován za jeden z nejlépe udržovaných sjezdů v regionu: a jenom 3 hřebeny a 6,5 h odsud. Stoupání k Taylorově chatě je obzvláště zničující, nicméně náš ředitel fotografie Cam Sylvestor se s ním popral s lehkostí. Překvapil nás svou kondicí, s níž vezl plnou výbavu Red Camera na zádech. Teprve v půli kopce jsme zjistili, že je to bývalý olympionik…nikdy jsme neměli šanci. Z Taylorovy chaty pokračujeme do sedla Camel pass, úžasným krátkým sjezdem plynně přecházíme do druhého velkého stoupání dne, pak následuje úzké klesání k chatě El Dorado a konečně přichází druhý zásadní výjezd, než dramaticky spadneme dolů po Lick Creek.

Horské pásmo Chilcotins je protkané sítí koňských stezek a cest hledačů zlata, čímž se ‘hory’ vracejí horské cyklistice. Jízda na horském kole ve zdejší oblasti má stejné logistické předpoklady jako zimní lyžování. V obou případech rozhoduje o úspěchu počasí a trasa. Svou nepříliš slavnou pověst si hory Chilcotins získaly tím, že vyčerpávající 8-hodinou jízdu jsou schopny proměnit v naprosto duševně zničující 12-hodinovou, a to pouhou jedinou chybou v navigaci. Naštěstí se takové omyly Blakovi staly před 20 lety, takže teď probíhala jízda našeho týmu relativně hladce. Trail Lick končí drsným sjezdem po požární přístupové cestě, zřejmě vůbec nejlepším sjezdem tohoto typu všech dob, s nesoudržným, rychlým povrchem a chátrajícími skoky, divokými koňmi, medvědím trusem a šílenými klopenkami.  Krátká jízda po silnici Gun Lake rychle přešla ve spurterský závod našeho olympionika, který nás dovedl ke chlazenému pivu a večeři v chatě Tyax. Byli jsme nejvíce zapáchající jedinci v nejhezčím zařízení v okolí. Rozhodně sen každého z vás.

“Jaké nadčasové místo. Úplně šílené, naprosto mimo a přitom má tak parádně vystavěné traily. Ačkoliv bikeři jsou trochu zvláštní sorta, o tom žádná. Skvělý výlet, už se nemůžu dočkat, až se tam budu vracet. Tentokrát možná bez kamer….., abychom mohli naplno prožít a vychutnat si každou bláznivou minutu v této překrásné oblasti.”

- Brendan Fairclough

Jen kousek autem od Bralorne, hned za Lillooet se nachází (podle mě) jeden z nejrychlejších trailů v Britské Kolumbii - Della Creek. Lillooet leží ve srážkovém stínu Pobřežních hor a je většinou sušší a teplejší než okolí Whistleru. Ani dnešek nebyl výjimkou a teplota se pohybovala kolem lepkavých 37°C.  Della je kultovní trail všech obyvatel na trase Sea to Sky, povětrnostní podmínky se mění od dokonale mazlavých na jaře a na podzim až po dokonale prašné vprostřed léta. Trail začíná vysoko na hoře Mt. Askom stoupáním vyhrazeným pro sadomasochisty nebo pro ty chytřejší, kteří se nechají vynést helikoptérou. Della je dlouhá a rychlá stezka a i když začnete uprostřed, jako my, pořád mluvíme o 15-timinutovém nepřetržitém sjezdu. Fairclough převedl do praxe novou definici ‘rychlosti na trailovém kole’, zatímco Kylovi se točila hlava při představě možných freeridových lajn vyjetých v níže položených zvlněných kopcích. 

Když jsme dronem pořídili poslední záběr trailu Della, vypukl dostih do Pembertonu, abychom ještě stihli otevřenou kuchyň restaurace Pony Espresso. Naše putování za jedním z nejlepším ježděním v Britské Kolumbii, nacházející se v odlehlých, nečekaných místech, by se mohlo stát každoroční tradicí před World Tour Crankworx.

“Já si ty dny uprostřed ničeho vážně užil. S parťáky a kamarády jsme se bavili tím, co máme nejradši. Bez shonu všedního života jsme objevovali odlehlé končiny.”

- Kyle Jameson

• Shot By: Cameron Sylvester
• Still Photography: Blake Jorgenson
• Post Production: Max Berkowitz
• Producer/Director: Kevin Landry
• Accommodation: Bralorne Adventure Lodge