Skotská Vysočina je ve světě horské cyklistiky velmi proslulá díky obtížné sjezdové trati světového poháru. Fort William je dlouhá, drsná, kamenitá. Nachází se tam ovšem bezpočet dalších trailů, které zůstávají neobjevené.

Jmenuji se Scotty Laughland, jsem Skot a ve Skotsku žiji už 28 let, ale ještě nikdy jsem se vlastně nepustil do hledání těch nejlepších trailů na západním pobřeží. Ani SCOTT ambasadorka Monet Adamsová, která už předtím na Fort William závodila, se nikdy nevydala objevovat dál. Teď se ke mě připojí. Bude to nová zkušenost pro nás oba. Naším fotografem i tvůrcem videa bude mnohaletý kamarád Sam Flanagan a v následujících dnech očekáváme spoustu dobrého ježdění, smíchu a nezapomenutelných zážitků.

Skotsko je přívětivé tím, že pokud dodržujete určitá pravidla, smíte se po něm toulat na kole, koňmo či pěšky a odhalovat tak neuvěřitelné krásy zdejší krajiny.

Naši výpravu tedy zahajujeme ve Fort William. Start to ovšem nebyl nic moc - zdravilo nás studené, vlhké jarní ráno se sněhem. To znamenalo, že jsme naši cestu museli lehce upravit a zůstat při zemi, vzhledem k tomu, že sněžilo už ve 300 metrech. Přejeli jsme do malého pobřežního městečka Mallaig a najali si soukromý člun, který nás přepravil na jeden z mnoha poloostrovů v kraji. V téměř neobydlené oblasti Loch Laggan nás přivítali místní - slovy tři obyvatelé a několik ovcí. Dál jsme se vydali cestou, kterou původně vytvořili Vikingové, když se mezi 9. a 12. stoletím pokoušeli Skotsko dobýt. Přenášeli tudy válečné veslice mezi zátokami, což jim umožňovalo rychlé a úspěšné invaze.

Do přístavu jsme se vraceli malebnou kamenitou technickou stezkou. A už jsme opět na vodě. Tentokrát míříme na Knoydart - britský nejvzdálenější trail značený červeně, protože je dostupný pouze lodí. Treky zde jsou rozmanité, přirozeně kombinují hlínu se zpevněnými pasážemi a překrásným výhledem na oceán. Brzy nám bylo jasné, proč náš guide Mark Clarke (Alba Mountain Bike) vybral právě tohle - celodenní jízdu jsme završili v The Old Forge, hostinci na konci Spojeného království s hučícím ohněm na uvítanou. V nabídce byly mořské plody jen z těch nejlepších skotských úlovků. Ukolébáni teplem a pohodlím jsme málem zmeškali trajekt do Mallaigu, odkud jsme následujícího dne za rozbřesku pokračovali na ostrov Skye.

K převozu jsme nastupovali v nejistotě, ale jak jsme se blížili k ostrovu, mraky se začaly trhat a sluneční paprsky pronikající mezi nimi začaly Skye osvětlovat. Dodávku jsme zaparkovali před Broadfordem a vydali se na pobřeží. Náš singl trek procházel přes Glens a dovedl nás na krásné nábřeží v opuštěné vesničce. Naší další zastávkou po technickém stoupání a podnětných pasážích byla zátoka Camasunary Bay. Když jsme do ní sjížděli, zářila zlatavým zapadajícím sluncem a nám se naskytl pohled na tu pravou skotskou krajinu. Zelené hory se zasněženými vršky, jasně modrý oceán a naprostá pustina. V domku na pobřeží jsme si uvařili rychlou kávu a posilnili se tak na poslední výšlap a sjezd na západní straně ostrova.

Projeli jsme hlavním městem Portree a náš závěrečný den strávili ježděním po Quaraingu, východním svahu vrchu Meall na Suiramach, který je na ostrově Skye tím nejsevernějším v horském pásmu Trotternish. Trail byl kamenitý, možnost, že škrtnete pedálem, všudypřítomná. Naše technické dovednosti vážně prověřil. V prudkých úsecích jste se museli na kole cítit opravdu jistě. Singletrek na skotském západním pobřeží dokonale zakončil naši jízdu. Tečkou výletu se stal nejseverněji položený bod ostrova a návštěva domku s výhledem, tzv. Lookout Bothy, místo oblíbené k pozorování velryb a delfínů.

Jak se slunce sklánělo nad naším neskutečným putováním a brambory se vařily na skotské stovies v Markově domku, pozvedli jsme sklenku Talisker whisky a připili na pár úchvatných dní strávených na skvělých trailech, na místní jídlo i na štěstí na počasí. Žasnu, co mám na dosah ruky a nebude dlouho trvat, než se sem vydám na další dobrodružství na dvou kolech!

Text: Scotty Laughland
Foto a video: Sam Flanagan