Tím, že bydlím v městě Squamish v Britské Kolumbii, které nedávno ukradlo výše uvedený titul Rosslandu ze stejného státu (jiný příběh na jindy), máme tendenci chovat se trochu rozmazleně. Máme obrovskou síť trailů a náš místní klub SORCA (Squamish Off-Road Cycling Association) neustále pracuje na otevírání nových a údržbě stávajících stezek. Squamish je také zároveň domovem nejneznámějších tvůrců trailů, kteří kdy měli v ruce lopatu - Big Red Ted, Paddy Kaye, Rob Croyqut z Gravity Logic a místní nejoblíbenější duo - otec a syn Dave a Griffen Reidovi. Společnost Gravity Logic vybudovala malý Whistler Bike Park, známou destinaci jen 30 km od nás. Ne že bychom se chtěli chlubit ještě víc, ale právě jsme na cestě z Pembertonu, kterému se po jarním nebo podzimním dešti nic nevyrovná.

Pokud pokračujete ve čtení, je zcela zřejmé, že vás naše „zhýčkanost“ zajímá, vše má ale i svou odvrácenou stranu…davy.

Stejně jako se žralok vrhá po pachu krve, i mimoměstští jezdci, zacítí-li nové traily, vycení zuby, „země se zatřese“ a podloží se obnaží.

Teď mě nechápejte špatně, já jsem velký propagátor turistické horské cyklistiky, zejména tady ve Squamish. Vše funguje v jistém cyklu, který má jen pozitivní dopad. Čím víc lidí přijede a užije si naše stezky, tím víc peněz se reinvestuje do trailové infrastruktury, a tím víc trailů pro každého vznikne! 

Hlinitopísčitý terén - lepší příklad pro vyjádření znehodnocení v MTB branži nenajdeme. Každou jízdou dolů po novém trailu dochází k jeho erozi a žádný další sjezd nebude už tak dobrý jako ten předchozí. To je ta pravá vlastnost hlinitopísčitých tratí, pro kterou jsou tak zajímavé. Najít je a sjet je pro bikera jako dostat se do „rauše“.’ Takže když se mě Dustin zeptal, jestli chci jet první po jednom z nejhlinitějších trailů, které zažil, jasně, že jsem byl pro. Nastal čas, abychom se žraloky na nové stezce stali my…

Dobrá dostupnost z Vancouveru v Britské Kolumbii nebo Seattlu ve státě Washington zajišťuje neustálý proud horských jezdců, po dálnici 99 směrem na sever na Squamish, Whistler, Pemberton apod. Dustin a já se vydáváme opačně, po 99. na jih a pak východně po jedničce na Chilliwack.

O hoře Vedder jsem už pár let vědět, ale díky skutečnosti, že je vzdálená 2 hodiny jízdy jsem ji jako snobský vyznavač dálnic vždycky odepsal. Tentokrát se jízda na opačnou stranu zdála v pořádku, jako kdybychom věděli něco, co ostatní ne. Přivítalo nás prázdné parkoviště, příjemná změna oproti parkovacím stáním u našich trailů.

„Někdy si myslím, že náš trek Half Nelson by potřeboval na parkovišti obsluhu. U Vedderu nebylo ani jedno auto... Až na novější Range Rover, který někdo ukradl a nechal zcela shořet.“

-Kevin

Dustin Adams byl před 10 lety nejlepším kanadským DH závodníkem. Před nástupem Stevieho Smithe a Finna Islese byl naší velkou severní nadějí.

Neřekl bych, že od té doby Trusty Dusty zvolnil tempo; jen zatáčky jsou rychlejší.

„Vedder mě přivedla na myšlenku, že je možná na čase přestěhovat se do Valley. Nápad, o kterém jsem si nemyslel, že kdy vyslovím nahlas. Ale tohle místo je skrytý klenot. Představte si Kamloops a Squamish jako rodiče a Vedder jako jejich potomka.“

-Dustin

Vedder se rozkládá na březích jezera Cultus ve městě Chilliwack ve Fraser Valley, zhruba hodinu východně od Vancouveru. Okolní Pobřežní hory (Coast Mountains) tvoří kontrast k prosperujícím zemědělským polím v údolí. Ve Fraser Valley se nachází několik cyklistických oblastí, z nichž nejvýznamnější je právě Vedder.

Deštný les je tu hustý a neproniknutelný, což je zdravá kombinace lákavého a přitom zapovězeného. Jakmile se ale jednou v lese ocitnete, naskytne se vám nesmírně rozmanitá síť stezek a každý si najde tu svou. Traily jsou lemované překrásnými vysokými stromy a obklopeny obrovskými zelenými kapradinami.

„Jezdil jsem s Kevinem celý den, pozorně ho sledoval a musel jsem se potichu smát, kolik prachu jsem zvířil při každém obratu kola. Spršky hlíny byly podstatou dne! Podmínky nemohly být lepší“

-Dustin

Pro zkušené jezdce jsou připraveny černé a ještě černější traily, ovšem pokud si chcete užít Vedder, zvolte některý z modrých. Modře značené stezky lákají středně zdatné bikery a zkušeným borcům nabízejí možnost opravdu to rozjet. Rozumné množství zatáček, skoků, dropů a můstků vytříbí vaši soustředěnost.

Trail, na který jsme se zaměřili pro tento díl seriálu se jmenuje Black Hawk Down a vybudoval ho Ali Chappel. Z jeho díla je patrné, že ví, o čem jízda na kole je. Zatáčky jsou na správných místech, svah je skvělý, kraje zvýrazněné, prostě parádní. S Alim jsem nikdy nejel, ale pochybuji, že bych s ním byl schopen držet krok…

„S blížícím se natáčením jsme sledovali počasí a ze situace na obzoru se zdálo, že by mohlo lehce zapršet; vyklubala se z toho pořádná bouřka, čerstvý trail pokrylo pár milimetrů deště. Na poměry v Britské Kolumbii to spíš než déšť byla povodeň. Přijeli jsme na suchý kopec… nepočítáme-li 10 cm vrstvu bláta kolem dokola.”

-Kevin

S Dustinem jsme se rozhodli projet si několik starších trailů v naději, že ranní slunce už začalo terén vysoušet. Jakmile se vlhkost začala vypařovat a pára stoupala do pobřežních lesů, nadešel nejvhodnější čas na jestřábí stezku Black Hawk Down. 

Začátek a první polovina byla kluzká - po pravdě něco takového jsem ještě nikdy nejel. A taky to byl zatím jeden z mých nejlepších trailů. Bez ohledu na vrchní vrstvu bahna, která si z trakce dělala legraci, stezka Black Hawk Down byla pecka. Hlína, písek a jíl odletovaly na všechny strany, zatáčky jsme projížděli s nohou z pedálu jako motorkáři, úsměv od ucha k uchu. Tahle cestička lesem je vážně mistrovská.

Vlastně jsem chtěl říct, abyste tento článek ignorovali. Vedder jsme nejeli, nestojí to tam za nic a nebude se vám tam líbit. Nedoporučuji tam jet a myslím, že byste tam stejně nikdy nenašli místo k zaparkování’

SCOTT Sports, TOPO Films, Dustin a já bychom chtěli vyjádřit velké díky Alimu Chappelovi za pozoruhodnou práci na jeho trailu.

Foto: Margus Riga
Text: Kevin Landry