Toto je první epizoda z občasníku o městech duchů amerického Západu a šotolinových stezkách, které k nim vedou. Průvodcem po časem zavátých cestách a městech skrytých mezi horami a pouštěmi nám bude "šotolinový guru" SCOTT Yuri Hauswald.
Město duchů, angl. ghost town (výslovnost /ˈɡōs(t) ˌtoun/) ; množné číslo: ghost towns. Definice: Zpustlá nebo opuštěná vesnice či město, s několika zbývajícími nebo žádnými obyvateli. Většinou s hojnými viditelnými pozůstatky z dob svého fungování. Vzniká často v důsledku nezdaru hospodářské činnosti, která obec podporovala nebo z důvodu přírodních či člověkem způsobených pohrom, jakými jsou např. povodně, dlouhá období sucha, vládní opatření, nekontrolovaná anarchie, válka, znečišťování prostředí, příp. jaderné katastrofy.
Jezdci původem z chladného podnebí vám řeknou, že únik z mrazu a sněhu vprostřed zimy je jejich pravidelný rituál. Například zimou unavení Evropané prahnoucí po pár teplých dnech v pedálech si mohou najít cestu do Jihoafrické republiky, na Malorku, na již Španělska nebo dokonce na Střední Východ. Tady v Americe se mezi typické destinace silničních a horských cyklistů počítají Kalifornie, Arizona, Texas a Florida.
Ale někteří bikeři možná vyhledávají jiný druh zkušeností, nové destinace a příchuť dobrodružství. Přesně to jsme cítili, když jsme s Yurim procházeli mapy Nového Mexika, Nevady a Arizony s cílem najít nové místo, kde se bude dát jezdit a objevovat. Oči nám padly na západ a jih, směrem k jasně nejneobydlenější oblasti, bez výraznějších linií označujících zpevněné cesty. Tak jsme přišli na Ruby.
Ruby se nachází v Arizoně, jen pár kilometrů od jižní hranice Spojených států. Leží zhruba 80 km jiho-jihozápadně od Tusconu, obklopeno lesy Coronado National Forest v regionu označeném polovyprahlou pouští, suchomilnými křovinami a horami vybělenými sluncem.
Přístup do Ruby vede jedině po šotolině. Cesta není příliš dlouhá ani ve špatném stavu. Auta po ní jet určitě mohou, ale neobejdou se bez zvýšeného podvozku a dobrého tlumení. Na průzkum bývalého centra dění jsme naplánovali jednoduchý výšlap. Ovšem oblast je přímo protkaná šotolinovými stezkami různé délky a obtížnosti i pro ty, co touží po intenzivnějším zážitku.
Možnosti jsou tedy dvě. My si vybrali tu delší, trasu z východu na západ. Cesta se kroutí, příjemně drsná jízda nás vede skrz i nad propastmi horského hřebenu směřujícího ze severu dolů na jih. Tam se potkává s Mexikem a hory pokračují dál a výš až na horizont. Krajina se zdá nekonečná, fascinující. Na severu se rozpíná americký pouštní jihozápad, zdánlivě neúrodná plocha pichlavé vegetace a impozantních kamenných věží.
Přestože vypadá bez života, oplývá region pouštními rostlinami a horskými travinami, stejně jako původní zvířenou i stromy mesquity, jasany a duby. Rozlehlost místa bere dech a při bližším pohledu na rozmanitou flóru, faunu a geologii začnete vnímat terén, který by se dal jinak snadno zavrhnout jako mdlý a nezáživný, ve zcela novém rozměru.
Jízda touto krajinou vede k rozjímání, posilňuje, inspiruje. Něco na té samotě a tichu je, co nutí k tichému zamyšlení a náhledu do vlastního nitra. Oblast je prosta veškerých rozmařilostí, včetně rozmařilého života. Jen ty nejodolnější, nejsilnější rostliny a zvířata jsou schopna přežít v tak vyprahlém, sluncem sežehnutém prostředí.
Vnořené mezi zubaté kopce a strnulé skály ve výšce 1276 m je Ruby samo o sobě obsáhlá nesoudržná změť šotolinových stezek, kamenných budov a rezavějícího důlního odpadu z vyřazeného těžebního provozu. Návštěvníkům a cestovatelům je prezentováno jako nejzachovalejší město duchů Arizony. A skutečně je tu správce na plný úvazek, který nemovitosti udržuje kvůli turistům, pokud jsou dostatečně zvědaví a zdolají prašnou šotolinovou cestu až sem.
Zalité zlatavými paprsky zimního, nízko položeného slunce se Ruby jeví jako živá, leč zanedbaná usedlost. A nebo taky nic - jen zpustlá hromada harampádí. Těžko říct takhle zpovzdálí, proto jsme se rozhodli přiblížit.
Původně neslo Ruby název Montana Camp, protože v roce 1877 se zlato, stříbro, olovo, zinek a měděná ruda dobývaly na úpatí hory Montana Peak. V době svého vrcholu ve 30. letech žilo v Ruby kolem 1200 obyvatel.
Majitel místního obchodu smíšeným zbožím Julius Andrews tu v roce 1912 zřídil poštovní úřad. Pojmenoval ho Ruby podle své ženy Lille B. "Ruby" Andrews a hornická osada se pod tímto jménem brzdy dostala do povědomí. O 10 let později zde došlo ke 3 vraždám. Nechvalně prosluly jako vraždy v Ruby a vedly k největšímu pronásledování zločinců v historii Jihozápadu.
Období, v němž Ruby nejvíce prosperovalo spadá na přelom let 1920 a 1930, kdy tu důlní společnost Eagle-Picher Mining Company provozovala doly a spravovala osadu. V letech 1934 až 1937 byl důl Montana předním dodavatelem olova a zinku v Arizoně. V roce 1936 se stal třetím největším producentem stříbra. V roce 1940 byl uzavřen, poštovní úřad přestal fungovat 31. května 1941 a ke konci roku 1941 bylo Ruby liduprázdné.
V současné době jsou nejlépe zachovalými budovami stará škola, vězení a pár důlních struktur. Při jízdě mezi rozvalinami, si lze jen s obtížemi představit pulzující komunitu těžařů a místních obyvatel, jak si v srdci pouště doslova vyhrabávají svou existenci.
Ale instinkt hledat a objevovat sem přece jenom člověka před 100 lety přivedl. O 100 let později jsem stejný pud následoval i já a Yuri, abychom se sami podívali na strašidelné zbytky vytěžené obce.
A prašná, téměř pouštní štěrková cesta do Ruby je dokonalou vstupní branou do tohoto dávno zapomenutého města duchů.
Šotolina vede do míst, která většina lidí nikdy neodhalí.
