text.skipToContent text.skipToNavigation
 Používáme soubory cookies, abychom vám mohli zajistit ty nejlepší zkušenosti s našimi webovými stránkami. Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s jejich použitím. Pro bližší informace o našich cookies klikněte  sem
Mike Horn Pole 2 Pole Expedition

Mike Horn právě úspěšně dokončil vůbec první sólový přechod Antarktidy. Putoval sám, ze severu na jih, aniž by během cesty přijal jakoukoli hmotnou pomoc. Dostatečný důvod k tomu, abychom s ním udělali rozhovor a pokusili se pochopit tento neskutečný počin.


Jak jste se připravoval a trénoval na přechod?

Celý můj život je příprava. Abych byl fyzicky v kondici a silný, ale nijak přehnaně. Je to jen životní styl, pro mě zcela běžný. 


Nastoupil jste na expedici s dostatkem jídla, abyste mohl dokončit celý přechod? Nebo jste se někde cestou zastavil a zásoby doplnil?

Z Pangaey jsem vyrazil s dostatečnými zásobami na 3 měsíce. Cestou jsem nikde nic nedoplňoval. Naopak jsem s sebou vzal až příliš potravin, které se nakonec staly přítěží. Ale v Antarktidě nikdy nevíte, je lepší mít víc, než abyste neměli dost! 


Jaké potraviny jste si s sebou vzal?

Jako teplé jsem připravoval lyofilizované jídlo „Trek N' eat“ a svačiny zahrnovaly sušené ořechy, čokoládu, domácí brownies, chipsy a jihoafrické sušené maso.



Kolik kalorií jste potřeboval průměrně na den?

Denní příděl dosahoval až 8800 kalorií. (Pro udržení základních funkcí lidského těla, jako např. tělesné teploty, schopnosti růstu, metabolismu atd. je zapotřebí denně 1785 kalorií.)


Během přechodu jste se musel potýkat s teplotami, které padaly až k -40°C. Při tak extrémně nízkých teplotách je vykonání potřeby dost velká výzva. Jak jste to zvládal?

V mimořádně nízkých teplotách je to vždycky výzva, takže se vždy snažím omezit přísun tekutin během dne, abych nepotřeboval tak často. Během noci se dopíjím litry vody, abych se zavodnil na celý den a močím do lahve, kterou pak používám jako termofor, aby mi přes noc nebyla zima.


Zkřížila se vaše cesta ještě s něčí?

S lidmi jsem se potkal až na jižním pólu. Jižní pól byl součástí mého itineráře, takže by bylo dost obtížné na nikoho po cestě nenarazit. Personál stanice věděl, že jsem se vydal na tuto výpravu a nechali mi zprávu, abych se zastavil a pozdravil se s nimi!


Co vám pomáhalo pokračovat v cestě?

Playlist, který mi připravila moje žena Cathy.


Byly některé části expedie, které jste si vyloženě užil? Nebo byla celá jen zkouškou, kolik jste schopen vydržet?

Užil jsem si celou výpravu. Dokonce i momenty zklamání a náročné chvilky byly úžasné. Teprve když se dostanu mimo svou zónu pohodlí a překračuji své hranice, tak si užívám života. Nicméně celá expedice byla náročná jak po fyzické, tak duševní stránce. Pokud by mě to nebavilo, tak by nebyl důvod něco takového vůbec podnikat!


Jaká byla vaše nejhorší chvilka?

Každý den jsem zažíval okamžiky zklamání i úlevy. Tak to denně bývá. Ale abych byl konkrétní: Když jsem ztratil vybavení k vaření, když mi začaly omrzat prsty na nohách, když jsem se prolamoval sněhovým mostem do ledovcové trhliny, když mi vítr odfoukl kite. Nepříjemné bylo zranění pravého ramena a následná velmi omezená funkce pravé paže, když jsem si zlomil lyže nebo se pohyboval téměř neprůchodným terénem sastrugi polí na posledních 400 km.


Který okamžik celého přechodu byl nejlepší?

Skvělé chvíle byly všechny, kdy jsem našel řešení pro momenty zmíněné výše. Když jsem na začátku expedice viděl vystupovat hory z ledu, to byl také úžasný zážitek a pak na konci, když se oceán a plovoucí ledovce přibližovaly.



V průběhu přechodu jste se také musel vypořádat s větrem, který dosahoval až 300 km/h. Jak vám ovlivnil cestu? Jaké navigační zařízení jste používal?

Přibližnou cestu jsem si naplánoval doma s časovým předstihem. Na základě svých předchozích zkušeností z Antarktidy a podle informací a dojmů od kamarádů badatelů jsem si určil tuhle cestu a pak jsem se jí v mezích možností snažil držet. Protože jsem k přechodu používal také větrnou sílu, musel jsem se někdy nechat vést kupředu větrem, i když to znamenalo odchýlit se od původní trasy. Za takových podmínek rozhoduje příroda za vás. Co se týká vybavení, měl jsem GPS, inReach explorer, (který jsem ztratil hned na začátku výpravy), satelitní telefon pro koordinaci se svým týmem a abych jim mohl udávat svou aktuální GPS polohu.


Mohl byste vyjmenovat několik ohrožujících situací, se kterými je třeba na takové výpravě počítat?

 Nepochybně zima, extrémně silný vítr, ledovcové trhliny, únava organismu a chyby lidského faktoru.

 

Musel jste něco ze svého vybavení opravovat?

Ano, víceméně každý den. Buď jsem musel rozmotávat šňůry kitů, nebo zašívat roztržený vak na saních nebo kite rozervaný větrem. Moje první lyže se mi zničily hned na začátku výpravy a protože byly naštěstí neopravitelné, použil jsem druhý, těžší a robustnější pár, který vydržel. Během druhého týdne expedice jsem ztratil hrnec a kuchyňské náčiní, takže jsem v oblasti kuchařských dovedností musel improvizovat.


Jaké nouzové postupy jste měl připravené? Měl jste s sebou nějaké speciální nouzové vybavení?

Pro případ nouze jsem měl s sebou vysílač tísňového signálu. Ale vzhledem ke vzdálenosti by záchranáři stejně nebyli vždy v dosahu. Můj tým sledoval denně, jak postupuji, protože jsem jim ručně udával své GPS souřadnice.


Co je zapotřebí k tomu, abyste na takové misi uspěl?

Znalosti, zkušenosti, pečlivé plánování, duševní a fyzická příprava.


Jaké vybavení jste měl s sebou na expedici?

3 kity různých velikostí, náhradní šňůry, jedny touringové boty SCOTT, jedny turistické boty Alpha, dvoje lyže SCOTT, jedny pásy, lyžařské hole SCOTT, helmu s kšiltem, mačky Petzl, cepín Petzl, šrouby do ledu, stan Hellsport s náhradními tyčemi, 1 náhradní bivi stan, karimatku Exped, spací pytel do -30, 2l vařič, vařič MSR GXK 2, opravnou sadu, jídelní příbor, termosku, lahev na vodu Nalgene 1L, nádoby na palivo 1l, lopatu, zapalovač a zápalky, velkou a malou péřovou bundu, vesty, kalhoty, spodní kalhoty a ponožky, kalhoty a bundu GoreTex, vlněné spodní prádlo, prstové rukavice, palčáky, kuklu, nákrčník, polarizačné sluneční brýle, lyžařské brýle, komunikační prostředky, solární panely, kameru a příslušenství, prostředky první pomoci, domácí vysokokalorické občerstvení a potraviny TrekN’eat.


Během 56 dní a 22 hodin jste s použitím kitů a lyží urazil 5100 km. Vydal byste se na tento výlet znovu?

Ne, už bych to neopakoval. Je vždy hezké vracet se na místa, která jste už navštívili, ale potřebujete k tomu odstup. Nad Antarktidou nemáte žádnou moc, Antrarktida ovládne vás.


Konečně jste se dostal na stanici Dumont d'Urville.


Přechod Antarktidy je součástí jiného neohroženého prvenství — pokusu o obeplutí zeměkoule přes oba póly. Jaké jsou další plány expedice Od pólu k pólu?

Momentálně jsem zpět na své lodi Pangaea v Tasmánii. Dalším krokem je doplout na Nový Zéland a tam provést nějaké výlety a zvládnout environmentální projekty. Potom poplujeme zpět do Austrálie se stejným záměrem a dál na Papuu Novou Guineu, do Indonésie, následně do Indie, kde se pokusím o výstup na nejvyšší, prozatím nezdolané vrcholy! Pokračovat budeme do Asie, na Kamčatku, Arktidu a dál do Grónska a zpět do Evropy, odkud expedice odstartovala. Projekt Od pólu k pólu potrvá do roku 2018.



Bunda SCOTT Explorair PRO GTX 3L
Bunda SCOTT Explorair PRO GTX 3L
SCOTT Explorair PRO GTX 3L Pant
SCOTT Explorair PRO GTX 3L Pant
Lyže SCOTT Superguide 105
Lyže SCOTT Superguide 105
Lyžařské hole SCOTT Riot 22
Lyžařské hole SCOTT Riot 22

Mike Horn

Learn more