Střípky ze závěrečných příprav na nejslavnější’triatlon světa
“Noosa má všechno, co se mi na Austrálii líbí. Tady se cítím dobře, jako doma,” svěřuje se Luke McKenzie, který svou hlavní tréninkovou základnu situoval do Noosa Heads, na Slunečné pobřeží Queenslandu. A není to náhoda, že se sem do Noosy během zimy v Evropě sjíždí mnoho atletů z dlouhého i krátkého triatlonu. Malé australské městečko nabízí vše, co triatlet potřebuje. Skvělé možnosti k trénování, překrásnou pláž i plavání na volné vodě, plavecké týmy, skupinové výjezdy a kilometry vyhlídkových běžeckých stezek. Restaurace, kavárny, pěkné počasí a velmi aktivní přátelská komunita dodává tomuto místu punc dokonalosti. Ideální na trénink i odpočinek.
“Myslím, že poctivě trénovat se dá jen v prostředí, v němž se cítíte dobře. Mám raději klidnější místa, takže se vydávám trénovat za město.”
Tady kolem Noosy se jezdí dobře směrem do vnitrozemí. Říkáme té oblasti venkov a nacházejí se zde vhodné kopce ke stoupání i malebná městečka.”
Noosa je známá svými legendárními skupinovými výjezdy vždy v úterý, čtvrtek a sobotu ráno. “Když potřebuji kratší intenzivní trénink, zařadím společnou vyjížďku. Je příjemné jet ve skupině 60-90 minut naplno a pak pokračovat v jízdě dál, aby celková doba tréninku dala 3-4 h. Přestože jezdím většinou sám, nebo maximálně s jedním až dvěma spolujezdci, někdy vyjížďky kombinuji a užívám si dynamičnost skupiny. Často se sejde celá škála sportovců, od profesionálních cyklistů a triatletů až po místní příležitostné jezdce.”
Bližší pohled na Lukovu SCOTT Plasmu 5 s novou bezdrátovou sadou SRAM eTAP. Kombinace 175 mm klik s 55-42 převodníkem umožňuje vyvinout nejvhodnější rychlost. Na rozhodující závody volí Luke speciální řetěz s protiskluzovou úpravou. Občas je zapotřebí mít po ruce sadu na opravu defektů. Zásadní je ale aerodynamika kola, takže Luke má box s opravnou sadou uchycený na dolní rámové trubce za aero lahví. K vývoji boxu došlo ve spolupráci s odborníkem na aerodynamiku, konstruktérem Simonem Smartem, který také přispěl k designu rámu Plasmy 5.
Nejen, že se podílel na revoluční integraci občerstvovacího boxu a boxu na opravnou sadu do rámu Plasmy 5, Simon Smart také strávil bezpočet hodin s Lukem ve větrném tunelu, aby mohl zoptimalizovat jeho jízdní pozici. “V posledních třech letech měl Simon Smart velký vliv na můj posed a neustále mě zásobuje poznatky z větrného tunelu i z jiných souvisejících oblastí. Nesledujeme jen pozici těla, ale zohledňujeme také materiál závodního dresu, volbu kol a umístění nápojů. Mám velké štěstí, že mi svými radami a znalostmi pomáhá k lepším výsledkům,” konstatuje Luke.
“Má druhá tréninková základna je San Diego v Kalifornii. Mám silnou vazbu na oceán a nechávám se unášet atmosférou pobřežních měst.”
“Obvykle plavu na volné vodě každou sobotu odpoledne. Buď plavání pojímám jako regenerační v příjemně uvolněném tempu nebo volím tempo vyšší. Většinu času plaveme zvyšujícím se tempem až k určitému bodu, kde se otáčíme a zpět se vracíme v závodním tempu. V součtu běžně 2-3 km. Někdy trénuji s místními vodními záchranáři. Určíme krátkou 300-400 m plaveckou dráhu a tu několikrát intenzivně opakujeme, včetně vbíhání/vybíhání. To může být velmi obtížné!”
V Noose se vám naskytnou překrásné výhledy. Ten na Hell’s Gate (Pekelnou bránu) je jedním z nich. Skalní zlom se nachází v nejvýchodnějším bodě Národního parku Noosa.
“Někteří jedinci už Hells Gate obepluli, z největší pláže v Noose, ale já se tomu místu vyhýbám - jsem trochu baba.”
Prozrazuje Luke s úsměvem. Oblast proslula silnými proudy a rybami, s nimiž není radno se potkat.
“V Noose často trénuji ve vodním centru. Máme perfketní 50 m bazén a výborné plavecké družstvo. JR je tak trochu místní legenda. Věnuje se výcviku vodních záchranářů, elitních plavců a triatletů, kteří se k jeho týmu připojují.”
K tomuhle je někdy těžké se přinutit. Po všem tom plavání, jezdění a běhání. Jenže je to nutné. “Zjistil jsem, že čím jsem starší, tím pečlivější musím v silovém tréninku být. V průměru chodím do posilovny 2-3 x týdně. Klasicky s činkami a na strojích téměř neposiluji, ale zařazuji spoustu plyometrického cvičení, cvičení na posílení hlubokého stabilizačního systému (core) a jiná dynamická cvičení. Takové tréninky většinou trvají 45-60 minut.”
“Má nejoblíbenější běžecká trasa na světě je stále tady v Národním Parku Noosa, směrem na Hell’s Gate a dál podél oceánu. Krajina je prostě úchvatná.”
“Za Noosou máme pár prašných cest, které se na běh také velmi hodí. Sem chodím dřít.”
I přesto, že se pohybujete v nejvhodnější tréninkové oblasti a ideálních povětrnostních podmínkách, některé hodiny je lepší absolvovat uvnitř. Luke při náročném běhu na běžeckém pásu ve své garáži. Pás nabízí různé režimy a pokud jsou nastaveny správně, mohou dobře doplňovat běh v terénu. “Když potřebuji trochu náročnější trénink, upřednostním pás, protože se můžu ideálně soustředit jen na práci nohou. Obvyklý trénink na dráze často nahrazuji během na pásu také proto, že je k pohybovému aparátu šetrnější. Zařazuji progresivní běh, s úvodem při volnějším tempu, postupně přidávám až na prahovou hodnotu. Někdy si dávám delší 15-20 minutové intervaly v tempu a jindy běžím ve specificky závodním tempu po dobu 90-120 min,”vysvětluje Luke.
“Když se vracím domů do Noosy, dobrou kávu si dám moc rád. Samozřejmě, že to není jen o kávě, je tu také moc příjemná malá komunita a spousta přátel. Připadám si tu vážně jako doma.”
“Důvodů, proč žiji tady, je několik. Ne všechny se týkají tréninku. Můžu si zajít na pláž se svou dcerou nebo zasurfovat. Zpestřit si tak denní rutinu, kterou myslím nazýváme prací.”
“Vím, že až nastane v Koně den D, budu na konkurenci připraven. Byl jsem tam už 11x a řekl bych, že teď mám v tomto specifickém závodě už dostatek zkušeností. Zažil jsem tam spoustu různých situací. Na Havaji jsem dosáhl pár dobrých i pár horších výsledků a skutečnost, že jsem vloni závod nedokončil, mě nutí se letos vrátit a dokázat si, že můžu soupeřit s nejlepšími. Moc bych si přál dostat se tam na stupně vítězů.”
“V Koně jsem už zažil různé situace. Až nadejde den závodu, budu znovu připraven se utkat se soupeři.”
