Každodenní život v moderním světě je zmatek, miasma nesmyslných pohybů a povrchní rutiny. Lajkujte tohle, označte tamto. Přidejte emotikon, abyste vyjádřili své nejhlubší emoce. Desítky tisíc let vývoje našeho druhu a my se smrskli na nekonečný proud blábolů na sociálních sítích. Okleštěni, vysvlečeni do naha z naší evoluční cti. Pro tohle jsme ušli takový kus cesty?
Každodenní život v moderním světě je zmatek, miasma nesmyslných pohybů a povrchní rutiny.
Nadešel čas nepokračovat na postmoderních displejích. Hoďte chytré telefony do stoupy a rozdrťte do zapomnění. Ponořte se hluboko do sebe a chopte se základních instinktů, pudu přežít, nespoutané DNA předků. Chaos je řád. A řád je chaos.
Hoďte chytré telefony do stoupy a rozdrťte do zapomnění.
Život není od teď nic než existence a přírodní síly: neustálý souboj s gravitací, se setrvačností. Nekonečný prvotní výkřik. Na ničem nezáleží. Pouze na rychlosti.
Život není od teď nic než existence a přírodní síly: neustálý souboj s gravitací, se setrvačností. Nekonečný prvotní výkřik. Na ničem nezáleží. Pouze na rychlosti.
Dvounohý primát, jedna noha na pedálu, zvuk prokřupnutí krku protíná ticho. Nádech, výdech. Nádech, výbuch. Postavte převody proti dravosti, svaly proti kovu, ani jedno nepovolí, vše pracuje v tandemu, vzniká čistá rychlost. Naprosto ryzí nespoutaná rychlost.
Hlína je tam, aby se hnula
Teď je konečně život odstrojen znovu až na svou podstatu - na libovolný bod na obzoru, téměř okamžitě vystřídaný jiným náhodným cílem v dohledu. Ovládání je iluze a ta náleží jen svému pánu: dvěma zarudlým očím zírajícím neochvějně před sebe, bez ohledu na kaleidoskop okolních barev. Stromy, větve, listí, nic než podružné záležitosti v novém světovém řádu zrychlení a hbitosti.
Hlína je tam, aby se hnula, aby ji rozprášilo bezstarostné dueto divokosti a stylu. Každý kámen, každý hrbol existují jen pro svůj vlastní užitek. Jejich dočasná důležitost spočívá v pohánění pána za jeho momentálním osudem, na místo, kde se čas a minulost tříbí do jediné přítomnosti, do několika málo sekund, na kterých záleží nejvíc.
Vesmír se úží, mění se v obrácenou černou díru, v níž se tyto pomíjivé sekundy rozpínají do celoživotní možnosti. Každé uslzené mrknutí oka se stává celou epochou v nové éře naléhavosti, novým úsvitem, v němž dvě nohy a dvě kola předurčují svůj vlastní úděl. Tohle je doba rychlostní, kdy rozum a racionalita zůstávají zasuty v doutnající skládce nevýznamných výdobytků společnosti. Tohle je místo, kde Ransom drží gravitaci v šachu.
