Text:Scotty Laughland

Skotská Vysočina. Neprobádaná síť prašných cest a singltreků, vinoucích se nahoru, dolů a mezi tzv. Munors (skotskými horami s výškou přesahující 914 m n.m.) v Národním parku Cairngorms. Měla by být na seznamu přání každého cyklisty cestovatele a je skutečnou zemí snů pro vyznavače šotoliny. Vyjeďte si se Scottym Laughlandem v nejnovější epizodě našeho seriálu The Escape a nechte se ohromit úchvatnou krásou jeho rodného kraje.

Aberdeenshire je opředen královskou historií. Zámek Balmoral, královnino útočiště na Vysočině, je vzdálen jen několik mil odsud, ale já přijel za cyklodobrodružstvím a hodlám probádat nové území.

Cílem naší mise je projížďka podél řeky Dee po těch nejlepších štěrkových cestách mezi vesnicemi Ballater a Braemar.

Do Ballateru jsem na horské kolo jezdil vždycky, protože okolní kopce jsou protkány úžasnými traily, ale nikdy jsem to tu nezkusil na gravelu. S pomocí aplikace Komoot jsem si tedy naplánoval celodenní výlet, který nás povede kolem jezer, přes horská sedla, usedlosti a představí skotskou krajinu tak, že nám spadne čelist. Představoval jsem si, jaké by to mohlo být, ale nakonec to bylo ještě lepší, než jsem myslel.

Připravil jsem si svůj na míru čerstvě sestavený SCOTT Addict Gravel. Zážitky tohoto typu pro mě budou nové, z pohledu čísel to vlastně bude nejdelší jízda, jakou jsem kdy vykonal. Promazal jsem řetěz, namontoval podsedlovou a rámovou brašnu, přibalil náhradní duši, multiklíč a zbylý prostor vyplnil svačinou. Vyjel jsem z Ballateru a zamířil k jezeru Loch Muick. Na úvod mě čekala silniční část, která se skvěla hodila na rozehřátí. Nasadil jsem pohodlné tempo a vnímal okolí. Je to jedna z mých oblíbených oblastí Skotska. Rozmanitý kraj ubíhal a já brzy dorazil k Loch Muick. Minul jsem stádo jelenů a naše off-roadová mise mohla začít.

Obousměrný trek mě zavedl k jezeru a přešel do náročného, kamenitého singltreku, který se sypal pod koly. Přejel jsem úzký dřevěný most a ocitl se na druhé straně jezera zpátky na „doubletreku“, připraven na velký výjezd. Stoupák na Glen šel ztuha, místy jsem musel ze sedla a šlapal na nejlehčí převod, trakce na drolivém povrchu nebyla žádná sláva. Ještě přebrodit pár říčních úseků a stanul jsem na vrcholu. Na nejvyšším bodě vyjížďky jsem byl odměněn neskutečnými výhledy. Vyjel jsem z mraků a kam až jsem dohlédl, se vinula krásná šotolinová cesta.

Zbaštil jsem půlku svačiny a vrhl se do víru štěrku. Jak jsem předpokládal, sjezd to byl opravdu rychlý. Svištěl jsem dolů po cestě dokonale usazené v místním kraji a výhledy se stále zlepšovaly. Horské pásmo Cairngorm teď bylo vidět celé, jedním okem jsem ho pozoroval a druhým sledoval trail před sebou. Přeskočil jsem několik odvodňovacích žlabů, znovu jsem se vnořil do lesa a zakončil krátkou asfaltovou spojovačkou.

Do programu jsem zařadil i tip komunity v aplikaci Komoot s názvem „Příjemná stezka kaledonským borovým hájem“ a musím říct, že nezklamal. Jak jsem šplhal údolím, podél toku řeky, rozhodl jsem se pro malou zajížďku a po šotolinové cestě jsem vyjel ještě trochu výš, abych objevil jedny z nejúžasnějších vodopádů - Garbh Allt. Vznešený most nad nimi pochází z viktoriánské éry a dnes se báječně hodil jako místo na přestávku a doplnění vody. Kdo by měl odvahu, mohl si i zaplavat, ale já zrovna nejsem příznivcem mokré cyklovložky, když mi zbývá urazit ještě půl výletu.

Nabitý nově objeveným místem jsem byl nachystán na další sjezd. Pustil jsem to po singltreku, narazil na pár serpentin a místní obousměrný trail přímo proletěl. Překročil jsem řeku a mířil do Braemaru, kde se naskytla příležitost doplnit potřebné zásoby, dát si rychlý oběd a načerpat energii na druhou polovinu výjezdu. Braemar je krásná vesnička s velkým výběrem kaváren, hotelů, hospůdek a restaurací, čímž se stává idylickým místem na zastávku, pokud byste si chtěli vyjížďku rozdělit do dvou dní.

Po krátké přestávce jsem pokračoval do dalšího bodu zájmu - Derry Lodge. Projel jsem Mar Estate a krajina se zase dramaticky změnila. Než jsem se dostal na úžasný trail, musel jsem překonat údolí, přejet most z roku 1848 a prodrat se hustým letitým borovicovým lesem. To byl jediný opakovaný úsek, který se jel cestou tam i zpět, ale obešel se bez stížnosti, protože výhledy byly úchvatné v obou směrech. Odpolední slunce pálilo, když jsem šlapal přes Mar Lodge a chladil se ve stínu u Lui Water při svačině ukořistěné během pauzy na oběd.

Nadešla zpáteční cesta. Její nejlepší část byla rychlá a zvlněná a já si držel slušnou rychlost. Sjížděl jsem stejnou sekci, kterou jsem ráno stoupal nahoru. Závěrečný úsek plánované trasy mě zavedl na opravdu rychlý šotolinový trek. Kraj se znovu úplně změnil a jak jsem se začínal blížit k civilizaci, opět jsem se napojil na asfalt a valil to zpátky k Ballateru. Dorazil jsem na stanoviště, kde to celé začalo a nastal čas na odpočinek a „dotankování“.

Na našem krátkém, ale bohatém jednodenním výletě jsem se dostal na nová místa, prozkoumal část Skotska, kterou bych jinak nepoznal, a objevil, jaké možnosti a svobodu přináší jízda na gravelovém kole. Můžeme plánovat další…

Začíná se a končí v Ballateru v Aberdeenshire. Z vesnice pošlapete 14 km k Loch Muick, kde asfalt přejde v šotolinu. Cestou podél břehu jezera přichází největší trhák výletu - 300 výškových metrů na pouhých 3,5 km. Následuje sešup z vrcholu, parádní rychlý trail, a už zase stoupáte vzhůru, tentokrát překrásným borovicovým lesem. Tam vás čeká další zajímavost - vesnice Braemar. Odtud zamíříte do Mar Estate. 12km jízda vás zavede do nejvzdálenějšího místa trasy a pak už se musíte vracet do Ballateru. Víc než 53 km po štěrku i asfaltu. Celkem 114 km a 1420 nastoupaných metrů.

Související produkty

• Foto: Jonny Cock
• Video: ???